Lhoták Antonín

Antonín Lhoták se narodil 1. března 1897 v Oseku u Hořovic jako 6. nejmladší dítě slévače Františka Lhotáka a Anny rozené Štochlové[1].

 

Jeho výtvarné nadání se projevilo již v dětských letech. I další jeho sourozenci tíhli k umění: starší bratr František byl povoláním cizelér u firmy Anýž v Praze a bratr Josef byl amatérským malířem. Malý Antonín docházel do Obecné školy v Komárově, kde měl i první výstavu – v r. 1909 vystavovala škola několika set jeho školních kreseb, často na motivy Alšových obrázků.

 

Po ukončení školy nastoupil do učebního poměru v železárnách v Komárově na obor modelář dřeva k mistru Fialovi. Po vyučení v roce 1914 pak pracoval jako modelér v umělecké dílně. Tam dostal Antonín Lhoták neocenitelnou průpravu v práci s materiálem, zejména s bronzem.

 

Po vypuknutí 1. světové války musel nejprve nastoupit do dílen jako řadový dělník, později narukoval do Chebu a odtud nastoupil na italskou frontu. Po návratu na popud tehdejšího vedoucího uměleckých dílen v komárovských železárnách p. Krause odchází na podzim r. 1919 na Vysokou školu umělecko průmyslovou k Josefu Drahoňovskému, kde studoval jeden rok. U prof Hofbauera studuje kresbu. Stěhuje se tedy do Prahy. Krátký čas bydlel u staršího bratra Aloise, redaktora sociálně demokratických novin, později na periferii Prahy v Břevnově u bratra Františka, který ho i finančně podporoval.

 

Následující školní rok pak přešel na na Akademii výtvarných umění k profesoru Otakarovi Španielovi , kde studoval v r. 1920-1924 medailérství. Španielova škola měla velký vliv i na Lhotákovo zaměření, což vidíme na pamětních deskách, plaketách a medailích. Po 3. ročníku dostává odměnu ve formě tzv. čestného čtvrtého ročníku . Ve 4. ročníku pak získává první cenu, se stipendiem na studijní cestu do Itálie. Tuto cestu podnikl v r. 1925 ve skupině studentů vedené profesorem historie umění Antonínem Matějíčkem.

 

V roce 1925 se šťastně oženil s Marií Kokešovou[2] z Hořovic a žil s ní až do své smrti. V manželství se mu v dalších letech narodily dcery Libuše a Olga. Usazuje se v Praze – v Břevnově, budově zájezdního hostince U Kaštanu V jedné z budov hospodářského dvora k hostinci přináležející měl i svůj první ateliér. Později – v r. 1937 – si pronajímá nedaleký ateliér v dnešní ulici 8. listopadu a později si ho i kupuje od sochaře Fialy . V r. 1938 se stěhuje z budovy hostince do nedaleké novostavby družstevního domu a zde prožil i celý život.

 

A. Lhoták zemřel na druhý infarkt 7. srpna 1975 v Děčíně ve věku 78 let.

 

Od r. 1934 člen skupiny Bratrstvo výtvarných umělců. Od roku 1940 do r. 1947 byl členem spolku Myslbek a Střediska výtvarných umělců do r. 1956. Od r. 1960 byl členem Jednoty umělců výtvarných a skupiny Život. V roce 1956 se stává jedním ze zakládajících členů Svazu československých výtvarných umělců.