Šváb Jaroslav

Šváb Jaroslav   / * 24.5.1906 Hodonín    + 16.5.1999 Praha /

ilustrátor, kreslíř, typograf, grafik, malíř, pedagog

Rodina se již roku 1910 přestěhovala do Tá­bora, kde vy­studoval reálné gymnázium a kde v té době působili jako středoškolští profesoři J. Vodrážka a K. Štika, dvě po­zdější legendy českého grafického umění. Jejich pozor­nosti neušel talent a výtvarná aktivita mladého Švába a ta­ké jej výrazně ovlivnili. Po nedlouhé úřednické dráze absolvoval Šváb v letech 1925 - 1931 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, třídu knižní úpra­vy, písma a tisku J. Bendy a třídu užité grafiky a figurální kresby F. Kysely. Po ukončení školy prošel pod vedením M. Kalába krátkou, avšak pro budoucnost významnou praxí v Průmyslové tiskárně.

Další Švábova umělecká dráha byla již výtvarně jednot­ná i když oborově různorodá. Věnoval se scénickým ná­vrhům, návrhům knižních obálek, plakátů, výtvarným ře­šením výstav právě tak, jako volné, zejména krajinářské kresbě. Vypracoval návrhy na řadu cenin, známek, razí­tek, prospektů a pod. Jako mladý absolvent navrhl barev­nou vitráž s námětem sv. Ludmily a sv. Václava, která byla použita na výstavě ve Stockholmu. Později se intenzivně věnoval práci pro divadlo - od loutek až po návrhy scén a divadlo mu zůstalo velikou láskou po celý život. Přes mnohostranné aktivity těžiště Švábovy práce již od sa­mého počátku výrazně směřovalo do oboru knižní úpra­vy v nejširším smyslu slova . V tomto oboru se stal záhy přední a respektovanou uměleckou osobností a získané zkušenosti také publikoval v několika statích o českém vý­tvarném umění a o užité grafice zvláště. Významným obdobím nejen pro Švába osobně, ale i pro české výtvarné umění bylo jeho pedagogické působení na proslulé grafické škole „Oficina Pragensis" v letech 1939 - 1948. Tuto soukromou školu založil roku 1934 praž­ský Němec Hugo Steiner-Prag, když z Německa emigroval zpět do Prahy a při své další emigraci v roce 1939 zvolil právě Jaroslava Švába, aby v jeho díle pokračoval. Ten školu přestěhoval z Valdštejnské­ho náměstí do Dittrichovy ulice a původní, dosti tradičně, až kla­sicky pojatý způsob výuky převá­děl na moderní tvar pedagogické práce a výtvarného nazírání. Vy­tvořil tak ústav, který se neodmys­litelně zapsal do historie české vý­tvarné pedagogiky a svůj význam měl především v době okupace, kdy byly vysoké školy uzavřeny. Škola do svého zániku v roce 1948 vychovala mnoho významných žá­ků (L. Fára, A. Šimotová, V. Bláha, V. Cinybulk a další).

Tvorba Jaroslava Švába má několik období, která se pro­mítají do všech oborů jeho činnosti, podstatné však je, že v šedesátých letech se ve velké míře oprošťuje od viděné skutečnost a přiklání se k vyjádření stručnou a výstižnou zkratkou, přičemž v celém výtvarném projevu není pře­hrada mezi volnou a užitkovou grafikou. Od roku 1940 byl Šváb členem SČUG Hollar a od roku 1963 až do jeho zru­šení v sedmdesátých letech předsedou, od roku 1989 čestným předsedou. Od roku 1981 byl čestným členem Spolku českých bibliofilů a od roku 1984 čestným členem SSPE.

Vystavoval od roku 1929, doma přibližně na dvaceti sa­mostatných a na nejméně sedmdesáti kolektivních výsta­vách. Tvorbou exlibris se Jaroslav Šváb zabýval od roku 1921, soustavné pak od roku 1963 až do poloviny osmdesá­tých let. Ctil exlibris jako samostatnou disciplinu užité gra­fiky a jeho knižní značky mají v české tvorbě tohoto žán­ru zvláštní postavení. Přes svůj moderní výraz zůstávají tradiční knižní značkou a nikdy nesměřují k tomu, aby se staly malým volným grafickým listem s textem připsání vlastníku. Co do techniky (mimo počátky tvorby) převa­žuje černobílý linoryt (přesněji rytina do PVC), často s uži­tím jedné doplňkové barvy. Již v době studia získal Šváb první cenu ve školní soutěži na knižní značku Umělecko­průmyslového muzea (1927) a v roce 1932 opět první ce­nu v soutěži SSPE v kategorii pérovek. V roce 1983 se stal prvním laureátem nově vzniklého Trienale českého exlibris v Chrudimi. Soupis knižních značek Jaroslava Švába zaznamenává celkem 270 exlibris a 24 ne­realizovaných návrhů vytvořených do roku 1995.

Zdroj: abart